I. a II. zámecký okruh a III. okruh expozicí NGP                                                       III. okruh-expozice NGP je dočasně uzavřen, nová expozice od září 2024

 Jak prohlídky probíhají…

První prohlídková trasa (I.) vede hlavní budovou zámku Fryštát a zahrnuje 18 zámeckých komnat. Druhá trasa (II.) vede vedlejší budovou zámku – Lottyhausem  a zahrnuje 15 místností. V tomto traktu se nachází rovněž třetí trasa (III.), kde se nachází expozice Národní galerie v Praze.

Prohlídky prvních dvou okruhů (I. a II.) trvají každá přibližně 55 minut a jsou vedeny pouze s průvodcem. Začínají v půlhodinových intervalech, poslední prohlídka začíná vždy 60 minut před ukončením provozu, tj. v 16 hodin.

V jedné skupině návštěvníků zámeckých komnat I. a II. trasy může být maximálně 20 osob. Pro III. trasu může být v jedné skupině kolem 30 návštěvníků. Dětem do 10 let je povolen vstup pouze s dospělým. Prohlídky návštěvnických okruhů zámku osobami na invalidních vozících je možné pouze v rámci I. trasy a v expozici Národní galerie (III. trasa). Je nutné je ohlásit předem pro zajištění schodišťové plošiny a asistence personálu zámku. Účast asistenčních psů při prohlídkách je nutno předem dohodnout s provozovatelem.

Zámecké expozice v rámci prohlídek není možné fotit ani natáčet. Objemné předměty i kabáty doporučujeme si odložit v šatně, úschova je bezplatná.

Prohlídky I. trasy nabízíme v anglickém, polském, ruském a německém jazyce za použití audioprůvodce (doporučujeme předem nahlásit), anglický výklad s průvodcem zajišťujeme na objednávku.

 

10-zlaty-sal 7a-jidelna

 

Co zde můžete vidět…

V průběhu I. a II. trasy se návštěvníci seznámí s vybavením šlechtických sídel včetně uměleckohistorických sbírek z období 16. až 20. století. Nejvýraznější zastoupení zde mají sbírky a nábytek posledních majitelů zámku, kterými byli Larisch-Mönnichové. Významně je zde zastoupena i ukázka měšťanského bydlení 19. století nacházející se v Lottyhausu. Při prohlídce zámeckých interiérů upoutá iluzivní klasicistní výzdoba stěn a stropů, která navozuje atmosféru antického Řecka. Zvlášť cenný je knižní fond bývalé zámecké knihovny Solca. Jednotlivé místnosti nesou název podle jejich hlavní charakteristiky či určení, jako například Hudební salon, Růžový salonek, Malá pracovna, Orientální salonek, Dámský budoár, Zámecká jídelna, Modrý salonek, Renesanční sál apod. V salonech se nachází zajímavý soubor barokních rytin s loveckými motivy. K vidění je zde vídeňský a míšeňský porcelán včetně porcelánových výrobků jiných proveniencí. Vzácná malířská díla jsou doplněna rodovými portréty rodiny Larisch-Mönnichů. Význam tohoto bohatého šlechtického rodu dokládá i zlatá medaile rakouského císaře Ferdinanda I. věnovaná znamenitému průmyslníkovi Jindřichovi Larisch-Mönnichovi při příležitosti konání Světové výstavy ve Vídni. Karvinský zámek se může pochlubit i znamenitým souborem ručně vázaných koberců francouzské výroby z 18. století. Pro zpestření je expozice doplněny dobovými oděvními doplňky. Při speciálních příležitostech se provádí v dobových kostýmech a v expozicích bývají dobové divadelní skeče.

 

 

l-7a-vstupni-pokoj l-5-maly-salonek

 


III. trasa – dočasně uzavřena, nová expozice NGP bude zpřístupněna od září 2024

V roce 2003 byla v objektu zámku zvaném Lottyhaus otevřena ve spolupráci s Národní galerií v Praze expozice České umění 19. století. Návštěvníci si zde mohli prohlédnout díla, která představují práce nejvýznamnějších reprezentantů českého umění předminulého věku. Kolekce téměř padesáti obrazů a plastik spadala do období od klasicismu až po umělecké proudy konce 19. století.

Představeny byly práce autorů rané romantické krajinomalby Antonína Mánesa, Augusta B. Piepenhagena a Josefa Navrátila, dále žáků Haushoferova krajinářského ateliéru pražské Akademie Aloise Bubáka – Adolfa Kosárka a Julia Mařáka i nejvýznamnějšího zástupce francouzského plenérového realismu u nás Antonína Chittussiho. Náladovou krajinomalbu přelomu století ovlivněnou impresionismem a pointilismem reprezentovala plátna Antonína Hudečka a Antonína Slavíčka. Umění portrétu bylo představeno vynikajícími plátny Antonína Machka, Josefa Mánesa, Karla Purkyně a Jaroslava Čermáka. Žánrovou malbu zastupovaly barevně brilantní studie Josefa Navrátila, druhorokokový námět Josefa Mánesa, realistický pohled do interiéru Soběslava H. Pinkase a další. Své místo zde měla i umělecká generace Národního divadla v pracích takových osobností jako Mikoláš Aleš, Václav Brožík, Julius Mařák a František Ženíšek. Umělecké proudy a směry konce 19. století reprezentovaly práce Maxmiliána Pirnera, Jakuba Schikanedera a Jana Preislera. Ze sochařů zde zastoupených jmenujme Josefa Václava Myslbeka, Bohuslava Schnircha, Františka Bílka, Quido Kociána, Stanislava Suchardu, Bohumila Kafku a Josefa Mařatku. 

Přestože je tato expozice již zrušena a nahrazena bude jinou, opět ze sbírek Národní galerie v Praze, můžete se na ni ještě podívat formou videospotů, které najdete zde.

mha_2487 mha_2533

Otevírací dobu a vstupné pro jednotlivé trasy najdete v části INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY.